×
JenOHubnutí.cz

Krůta – od vidlí po vidličku

Krůtí maso

Krůta se podává na evropské stoly od 16. století[1]. Od jejího objevení uplynulo už tolik let, že jsme ji lépe poznali, zejména z hlediska chovu. V současné době díky těmto znalostem můžeme zajistit optimální podmínky růstu, což má vliv na kvalitu a bezpečnost masa, které se dostává na stoly spotřebitelů. Zde je několik klíčových informací a pravidel, které platí pro chov a odchov krůt, se kterými stojí za to se seznámit.

Krmení krůt

Krůty mají ze všech chovných zvířat maximální požadavky na prostředí a výživu. Jejich farmový chov vyžaduje rozsáhlé znalosti a velmi přesné dodržování technologických a hygienických postupů a také zajištění dobrých životních podmínek[2]. Prof. dr hab. Jan Jankowski z katedry drůbežářství Fakulty bioinženýrství zvířat Varmijsko-Mazurské univerzity v Olsztynie tvrdí, že krůty mají stravu bohatou na různé složky. Co tedy najdeme v krmivu pro krůty? Vysoce kvalitní obiloviny, hlavně pšenici a kukuřici, a také vysoce proteinový extrahovaný šrot (vedlejší produkty vzniklé při extrakci oleje ze semen): sójový, řepkový a slunečnicový, slunečnicová semínka a sójový olej.

Podmínky prostředí

Krůty jsou těžko chovatelní a choulostiví ptáci, proto vyžadují zvláštní péči[3]. Lidé, kteří bádají jejich chování, uvádějí, že je to druh, který se snadno stresuje a znervózňuje. Právě proto je třeba při jejich chovu brát v úvahu takové faktory, jako je například vhodná intenzita zvuku, aby hluk nepřekážel zvířatům. Dr hab. Monika Michalczuk z Ústavu chovu drůbeže Fakulty vědy o zvířatech Hlavní školy venkovského hospodářství ve Varšavě upozorňuje také na to, že aby výrobci mohli splnit zvýšené požadavky na kvalitu drůbežího masa, musí brát v úvahu také podmínky prostředí v drůbežárně, jako jsou: teplota, vlhkost vzduchu, vhodná intenzita světla nebo zoohygienické podmínky.

Krůta je pták, který vzhledem ke svému temperamentu potřebuje od majitelů zvláštní a klidné zacházení. To znamená, že lidé, kteří s ní denně přicházejí do styku, musí mít mírnou povahu. Je to jeden z faktorů zaručujících těmto ptákům dobré životní podmínky.

Vysoké výrobní standardy

Jaké právní předpisy zaručují spotřebitelům nadprůměrnou kvalitu a bezpečnost masa, včetně krůtího masa? Jednou z klíčových otázek potravinového práva v Evropské unii je koncept „od vidlí po vidličku“. Jako jedna z hlavních zásad byl v EU zaveden již v roce 2002 (nařízení č. 178/2002). Tato myšlenka je založena na aktivitě všech účastníků potravinového řetězce – od kontroly zdrojů původu zvířat a jejich správné výživy přes porážku až po balení a přepravu. V souladu s předpoklady plné transparentnosti jednotlivých výrobních fází byla v celé Evropské unii zavedena kontrola bezpečnosti potravin, která umožňuje identifikaci jednotlivých účastníků potravinového řetězce v každé fázi výroby výrobku, a koncovému uživateli zaručuje bezpečnost a vysokou kvalitu výrobků. Podrobný popis norem a právních předpisů týkajících se obecných zásad a požadavků potravinového práva a postupů v oblasti bezpečnosti potravin lze najít v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002[4].

Pod křídly kvality

Informace o nutriční hodnotě krůtího masa produkovaného v Evropě a jeho vysoké kvalitě, vyplývající z přísných pravidel a postupů EU a vnitřních předpisů členských států, jsou předmětem programu „Krůta z Evropy – pod křídly kvality“. Jeho účelem je zdůraznit zvláštnosti zemědělských výrobních metod EU a vlastnosti zemědělsko-potravinářských výrobků EU na vnitřním trhu EU. Iniciátorem kampaně je Celostátní rada drůbežářství – Hospodářská komora (KRD-IG).
Více informací na www.wingsofquality.eu

—-
Celostátní rada drůbežářství – Hospodářská komora (KRD-IG) funguje nepřetržitě téměř 30 let. V současné době sdružuje 100 členů, kteří zastupují chov, rozmnožování a líheň, průmyslovou produkci drůbeže a vajec a také výrobu a prodej drůbežího masa a výrobků z něj a konzumních vajec, výrobu krmiv pro drůbež, doprovodnou výrobu. Subjekty sdružené v Hospodářské komoře mají celkem téměř 70% podíl na tuzemském trhu a přibližně 90% podíl na vývozu. Hospodářská komora provádí rozsáhlou vzdělávací a výzkumnou činnost spojenou s drůbežářským odvětvím.

Cílem činnosti Hospodářské komory je mj. neustálý rozvoj polského drůbežářství, ochrana zájmů chovatelů a výrobců drůbeže a zpracovatelů drůbežího masa, jejich integrace, zastupování tuzemského drůbežářství před státními úřady a nevládními organizacemi.

Kromě toho, na základě zmocnění ministra zemědělství a rozvoje venkova, Hospodářská komora plní úkoly v oblasti tvorby a realizace šlechtitelských programů, posuzování užitné a plemenné hodnoty drůbeže, vedení plemenných knih a evidence drůbežích hybridů.


[1] Historie krůty – odkud se vzala v Polsku? http://strefaindyka.pl/2017/11/13/historia-indyka-skad-sie-wzial-w-polsce/, přístup 19.03.2020.

[2] J. Jankowski, „Chov a používání drůbeže“, PWRi Warszawa, 2012.

[3] J. Jankowski, „Chov a používání drůbeže“, PWRi Warszawa, 2012.

[4] www.eur-lex.europa.eu.

Více informací:
Tisková kancelář programu „Krůta z Evropy – pod křídly kvality“
e-mail: biuroprasowe@wingsofquality.eu; tel.: +48 537 868 699
www.wingsofquality.eu

Jak se Vám líbil tento článek?
Jak se Vám líbil tento článek?


Diskuse

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*


Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..